Защо се разминават някои празници на католици и православни? / Proč se neshodují některý svátky u katolíku a pravoslavní?

Обикновено католическият Великден се празнува по-рано от православния. Основната причина за това е, че православната църква определя датата за празнуване на Великден според Юлианския календар, а католическата църква - според Григорианския. И при двете църкви периодът, в който може да се чества Великден, е петседмичен, но за католическата църква този период започва по-рано. / Obvykle katolíci slavili Velikonoce dříve než pravoslavní. Hlavním důvodem je to, že pravoslavná církev stanoví termín oslav Velikonoce podle juliánského kalendáře a katolickou církví podle gregoriánský. Obě církví stanovují období, ve kterém můžete slavit Velikonoce, je pět týdnu, ale u katolické církve toto období začíná dříve.

Юлианският календар е по-неточен и изостава с тринадесет дни спрямо астрономическото време. На Запад започват изчисленията за празника от 21 март - деня на действителното пролетно равноденствие (според Григоринския календар), докато за Юлианския календар този ден е тринадесет дни по-късно. Когато пълнолунието след астрономическия ден на пролетното равноденствие се падне след 4 април, католическият и православният Великден може да съвпаднат, но ако пълнолунието се случи между 21 март и 4 април, на Запад празнуват Великден по-рано от православната църква. Понякога тази разлика достига цял месец. /

Juliánský kalendář je nepřesný a o třináct dní je zpoždění ve srovnání  s reálném čase. Na západě začaly s výpočtů svátku od 21. března - den skutečného jarní rovnodennosti (podle Gregoriánského kalendáře), zatímco Juliánský kalendář tento den je o třináct dnů zpoždění. Když se padá po 4. dubnu úplněk po astronomický den jarní rovnodennosti, katolíci a pravoslavní Velikonoce se můžou shodovat, ale pokud nastane úplněk od 21. března do 4. dubna, Západ slávy Velikonoce dříve než pravoslavné církvi. Někdy tento rozdíl dosahuje i o měsíc.

Има и още една причина за различните дати на Великден. Това е обстоятелството, че на Запад празнуват Великден дори ако неделята след пълнолунието на пролетното равноденствие съвпадне с еврейската Пасха, докато в този случай на Изток определят за дата на празника следващия неделен ден. / Existuje i ještě jeden důvod proč jsou různé data Velikonoc. To je skutečnost, že Západ slávy Velikonoce, a to i v případě, že neděli po úplňku na jarní rovnodennosti se shoduje s židovský Pesach, přičemž v tomto případě Východ stanovuje datum pro oslavu Velikonoce o příští neděli.

Еврейска Пасха или Песах - еврейски пролетен фестивал, провеждан между 14-я и 21-я ден на седмия месец на еврейската година, в памет на освобождението на евреите от египтяните. /

Týdenní židovský svátek Pesach seder. 

Малко история / Trošku z historie

До 325 година от Новата ера Великден се празнува от отделните църкви в различни дни и при това не винаги в неделя. / Až do 325 let nové éry Velikonoce jsou oslavovány různými církví v různých dnech, a to ne vždy v neděli.

През 325 г. се провежда Първият вселенски църковен събор, който решава, че Великден се празнува в първата неделя след първото пълнолуние след пролетното равноденствие. Това правило се прилага масово между 326 и 1582 г. / V roce 325 se uskutečnil Prví Nicejský koncil. Na nim se kromě jiného rozhodlo o tom, že Velikonoce se budou slavit odděleně od  židovského Pesach, na první neděli po prvním úplňku po jarní  rovnodenností . To určuje rozdíl 14 dnů mezi oběma svátky. Toto pravidlo platilo v obdoby mezi 326 a 1582 r.

През 1054 г. Църквата се разделя на католическа и православна. До 1582 г. се използва Юлианският календар и затова католиците и православните християни празнуват Великден на един и същи ден, използвайки приетото правило от вселенския събор през 325 г. / V roce 1054 byla církev rozdělena na katolickou a pravoslavnou. Až do roku 1582 obě církve používají Juliánský kalendář, takže katolíci a pravoslavní křesťané slaví Velikonoce ve stejný den za použití akceptovaného pravidlo Ekumenické rady z roku 325.

През 1582 г. се извършва реформа на календара – папа Григорий ХIII заменя стария Юлиански календар с нов, който по-късно става известен като Григориански календар или нов стил. Православният свят не приема тази календарна новост, защото с новия календар има опасност Великден (християнската Пасха) да изпревари юдейската Пасха или да съвпадне с нея. / V roce 1582 se koná reformu kalendáře - papež Řehoř XIII nahradil staré juliánský kalendář za nový, který se později stal známá jako gregoriánského kalendáře nebo nový styl. Pravoslavná svět nepřijímá tuto kalendářní novinka z důvodu, že noví kalendář svátek Velikonoce muže předběhnout židovský Pesach nebo dokonce se shodovat s ním, kde pravoslavná církev poukazuje na rozporu s historickou pravdou, že Ježíš byl vzkříšen poté, co se slávy židovský Pesach. (Reforma kalendáře se týkala prakticky jen vkládání a nevkládání přestupných dnů a srovnání začátku roku s dobou  Nicejského koncilu resp. Julia Cesara.  Netýkala se letopočtu ani uspořádání dnů během roku a dělení roku na měsíce a týdny, které převzala z předchozího juliánského kalendáře beze změny. Nešlo tedy o zásadní přestavbu kalendáře, ale jen o dílčí změnu v oblasti letopočtu.)

Поради това католическият Великден може да бъде между 22 март и 25 април, докато православният Великден е между 4 април и 8 май. / Pravě s ohledu na všecko do teď řečeno katolické Velikonoce proto můžou být v období od 22. března do 25. dubna, zatímco pravoslavní Velikonoce je mezi 4. dubna a 8. května.